Metodika hodnocení zevnějšku romanovských beranů při výběru do plemenitby

Řada chovatelů se ztrácí v systému výběru beranů do plemenitby. Vlastní metodikou hodnocení romanovských beranů se proto zabývá tento příspěvek se snahou věc více osvětlit.

V České republice mohou být využíváni v plemenitbě výhradně berani tzv. vybraní do plemenitby. Beran, který splní všechny podmínky, dostává přidělený státní registr a stává se legálním plemeníkem. Bonusem pro chovatele je pak nárok na dotace.   Jedním z nejdůležitejších podmínek úspěšného výběru berana do plemenity je hodnocení jeho vlastního zevnějšku. To probíhá ve věku od 5 do 18 měsíců (většina má 5-7 měsíců) na tzv. nákupních trzích. Ten název nákupní trh je asi překonaný, protože se zde berani moc neprodávají. Nejčastěji tyto klasifikace probíhají při příležitosti nějakých výstav. V případě romanovského plemene je každoročně naprostá většina a také největší kvalita beránků hodnocena na podzim v Lysé nad Labem na Národní výstavě romanovských ovcí.

Alespoň ve stručnosti se zmíním o dalších podmínkách pro to, aby mohl být beran vybrán do plemenitby:

1) Beran musí pocházet z chovu, kde je chováno v kontrole užitkovosti  a zapsáno v plemenné knize  alespoň 10 bahnic romanovských ovcí
2) Oba rodiče berana musí být zapsáni v plemenné knize plemene
3) Původ ze strany obou rodičů musí být ověřen analýzou DNA
4) Beran musí pocházet z chovu s kontrolou zdraví
5) Beran musí být otestován a nesmí nést alelu VRQ pro vnímavost na scrapii
6) Beran musí splnit minimální hmotnostní limity (5 měsíců 40 kg, 8 měsíců 45 kg, 10 měsíců 48 kg, 12 měsíců 50 kg)
7) Minimální věk v době výběru je 5 měsíců a maximální 18 měsíců
8) Musí být úspěšně oklasifikován na zevnějšek. Při hodnocení zevnějšku je zároveň rozhodnuto o jeho výběru do plemenitby

Na přiloženém snímku je tabulka  popisující celý systém hodnocení zevnějšku romanovských beranů

Vlastní hodnocení zevnějšku provádí nezávislý hodnotitel. V současnosti je to většinou ing. Vít Mareš, předseda SCHOK a člověk s největší praxí v hodnocení tohoto plemene. Všichni berani připravení k hodnocení zevnějšku již musí být předem zapsáni v katalogu nákupního trhu a musí absolvovat veškeré testy a podmínky uvedené výše.

Začíná se měřením.  Nejprve proběhne zvážení berana. Potom hodnotitel provede objektivní měření výšky v kříži hůlkovou mírou. Všechna další hodnocení už jsou výhradně subjektivní.  Je posouzen sortiment vlny.  Naprostá většina hodnocených beranů má vyhovoující sortiment  D nebo DE.

Následuje lineární popis zevnějšku. V tabulce můžete vidět, že každý znak může být hodnocen jedním až pěti body. Ne vždy je samozřejmě za optimální považována nejvyšší hodnota. Červeně jsou proto v tabulce označeny ideální hodnoty. V posledním sloupci najdete průměrné hodnocení beranů v populaci. Linerání popis neříká nic o kvalitě, ale jednoduše popisuje lineárně vyjádření znaku u jednotlivých zvířat v populaci. Lineární popis probíhá u všech plemen beranů.

U romanovských beranů se navíc hodnotí souhrnné charakteristiky.  Tady platí čím více, tím lépe. Nejdůležitější souhrnnou charakteristikou je vývin. Zde hodnotíme vlastně kalibr zvířete. Tedy jeho tělesné rozměry, hmotnost a osvalení. Čím rozměrnější jedinec, tím vyšší třída za vývin. V pořadí druhá co důležitosti je tělesná stavba. Zde se řeší celková harmonie, pevnost končetin a hřbetu, motorika končetin a případně tělesné vady. Třetí charakteristikou a tak méně důležitou pro celkové hodnocení, je pohlavní výraz berana. Beran by neměl mít příliš jemnou hlavu, měl by mít ideálně hřívu a celkově by měl vykazovat samčí znaky. Nejméně důležitou pro celkové hodnocení berana je charakteristika "Přiblížení standardu a ideálnímu typu". Tato charakteristika je významná jen pro výstavnictví, ale na ekonomiku chovu nemá vliv. Zde se řeší zejména barva rouna, podíl bílých znaků, nebo případná rezavost vlny nebo končetin.

Tečku za hodnocením zevněkšku berana udělá přidělení výsledné třídy za zevnějšek. Zde je stupnice 1-5 nahrazena písmeny. Berani, kteří úspěšně prošli hodnocením, mohou získat při nejhorším druhou třídu (II), lepší je první třída (I), následuje elita (E) a nejvyšší třídou za exteriér je elita rekord (ER). Průměr plemene je 4,4 - tedy polovina mezi třídami elita a elita rekord. Tím je hodnocení zevnějšku hotové.

Na doplnění ještě uvedu, že je následně beranovi přidělena ještě tzv. výsledná třída, které je později tisknuta i na jeho potvrzení o původu, respektive zootechnický certifikát. Tato třida je přidělena na základě kombinováni třídy za zevnějšek a třídy za relativní celkovou plemennou hodnotu (RCPH) platnou v době hodnocení berana. Není to úplně ideálním řešením, protože samozřejmě plemenné hodnoty se s každým výpočtem mění a záleží na tom, kdy byl ten či onen beran hodnocen. Na přiloženém schématu můžete vidět jak konkrétně se třída za zevnějšek kombinuje s třidou za relativní celkovou plemennou hodnotu.

Pro ty kdo chtějí znát i poslední detaily, uvádím číselník vad, které přicházejí v úvahu u romanovského plemene. Pokud má beran nějakou vadu, je u jeho popisu zmíněna podle níže uvedeného číselného klíče.