Jak nakupovat plemenná zvířata

Možná by bylo lépe nazvat toto doporučení: "Čeho se vyvarovat při nákupu plemenných romanovek". Pokud jste začátečníkem a máte ambici založit chov romanovských ovcí s cílem produkovat plemenná zvířata, je tento příspěvek určen pro vás. 

Zasadou číslo jedna při nákupu plemenných zvířat je maximální obezřetnost z pohledu zdravotní bezpečnosti chovu ze kterého nakupujeme! Samozřejmostí je nákup z chovu v kontrole užitkovosti, kde je kontrola zdraví. Chov by měl mít zároveň statut zanedbatelného rizika onemocnění na scrapii. Nakupujeme z co nejmenšího počtu chovů jak je to jen možné. Každý nový chov ze kterého čerpáme představuje riziko. Jednoznačně dáváme přednost zvířatům z České republiky před dovozem ze zahraničí. Chovatele kde chceme nakoupit si předem dobře "prolustrujeme" právě především z pohledu zdravotních rizik. Pokud si to můžeme dovolit, dáváme přednost přísunu genů pomocí inseminačních dávek, před přísunem živých zvířat. Ani chovatel "úředně" zdravý nemusí znamenat bezpečný zdroj. Jen tak maximálně snižujeme  riziko zavlečení široce rozšířených nákaz jako je třeba nakažlivé kulhání nebo rozšíření sbírky parazitů o rezistentní kmeny. Pokud na začátku není zdravý materiál, přijde další vynaložené šlechtitelské úsilí z větší části vniveč. Téma zdravotní bezpečnosti je samozřejmě velmi široké a budeme se mu věnovat někdy později. Rozhodně by pro nás při návštěvě chovu kde chceme nakoupit měly být varováním příznaky jako je kulhání, průjem, vyhublost nebo kašlání.

Ač to bude asi znít podivně, samotnou genetickou kvalitu zvířat stavím až na druhé místo. Je to proto, že stádo můžeme výběrem nejlepších kusů stále zlepšovat. Bohužel naproti tomu zavlečení mnohých nákaz bývá trvalým problémem. 

Jak tedy nakupovat z pohledu šlechtění? Můžeme se podívat na toto desatero:

1) Nakupovaná zvířata musí být zapsána v nejvyšším oddíle plemenné knihy (100 % plemene) a musí mít vystavená potvrzení o původu. Plemenní berani (plemeníci vybraní do plemenitby) mají v současnosti vždy ověřený původ pomocí DNA. Výhodou je test DNA i u samic, ale dnes ještě není běžný. Potvrzení o původu deklaruje předky jednotlivých zvřat. Všechna zvířata chovatele kde chci nakoupit by měla být zařazena bez výjimky v kontrole užitkovosti.

2) Požadujeme i nějakou minimální užitkovost zvířat. Nakupované jehnice by obecně měly mít minimálně 22-25 kg ve 100 dnech věku pokud jde o jehňata z odchovaných  dvojčat a trojčat (hovořím o počtu zvážených sourozenců ve 100 dnech ne o počtu narozených!). V případě jehniček z větších odchovaných vrhů lze tolerovat i nižší hmotnosti ve 100 dnech. Nicméně jehnice lehčí než 18 kg ve 100 dnech budou velmi složitě slušnými matkami. Osobně tedy vidím 18 kg ve 10O dnech jako minimum pro zařazení do plemenitby. Obecně nižší požadavky na hmotnost ve 100 dnech můžeme mít v extenzivních chovech (pozor nezaměňovat se špatnými chovy!) a obráceně. Opravdu dobře odchované jehnice mají ve 100 dnech kolem 30 kg. 30kg je zároveň obecným limitem pro nákup plemenného berana. U velmi početných vrhů (paterčata a více) můžeme tolerovat i 25 kg. Beran z odchovaných dvojčat od dospělé ovce (ne prvničky)  by však rozhodně neměl mít méně než 32 kg ve 100 dnech. Nejlepší romanovští berani mají přes 40 kg ve 100 dnech věku. Hmotnost ve 100 dnech nalezneme na přiloženém POP (potvrzení o původu) pod označením "4".

3) Nakupujeme od plodných matek. Tedy ovcí, které na prvním vrhu porodí a odchovají minimálně dvojčata a na dalších vrzích trojčata. Nehodnotíme jen jeden vrh matky, ale hodnotíme ji jako celek. Tedy na všech jejích vrzích. Berme v úvahu věk při prvním obahnění /dobré ovce se bahní poprvé v roce věku/ a délku mezidobí (interval mezi dvěma porody). Pokud někdo bahní častěji než jednou ročně, hodnotíme roční produkci jehňat bahnice.

4) Určitě by nás měla zajímat minimálně celková plemenná hodnota CPH. Na snímku označena číslovkou "2". Bohužel dílčí plemenné hodnoty z kterých se CPH skládá na POP nenajdeme. Je třeba vědět že plemenné hodnoty se s každým přepočtem vyvíjejí a nejsou nic konstantního. CPH uvedená na POP platila pouze v době vydání tohoto POP!! Snažte se vždy získat aktuální hodnoty!!! Je to důležité, protože staré hodnoty již vůbec neplatí. Byť je za ně na POP přiřazena třída za CPH (číslice 7) a spolu s třídou za zevnějšek (číslice 6)  je podkladem pro přiřazení výsledné třídy (číslice 3). Důsledně varuji před výběrem zvířat podle výsledné třídy pokud nemáte čerstvě vydané POP!!! Doporučuji se dívat na třídu za zevnějšek v kombinaci s aktuálními plemennými hodnotami. Zde platí (zima 2017-18) že solidní berani mají minimálně 100 bodů CPH, špičkoví pak kolem 200 CPH. U samic máme obvykle trochu měkčí kriteria.

5) Měl by nás zajímat zevnějšek nakupovaných zvířat. Sám bych se při nákupu nezaměřoval na barevné znaky nebo na vlnu, ale na tzv. funkční typ.  Osobně si na prvním místě vybírám zvířata se širokým postojem končetin ze zadu (opačný tzv. kravský postoj je časým problémem romanovek). Na druhé místo kladu pevnost hřbetu. Vždy dávám přednost lépe osvaleným zvířatům. Samozřejmostí je absence vad jako jsou prošláplé spěnky. Teprve potom přihlížím k barvě a struktuře vlny a bílým odznakům na hlavě, končetinách a ocasu. 

6) Dávám přednost zvířatům s klidným temperamentem. Temperament se silně dědí a s klidnými matkami je úplně jiná práce než s nervózními.

7) Přihlédneme ke genotypu vnímavosti na scrapii. Žádoucí je genotyp ARR/ARR. Méně vhodná je alela ARQ, nesmí být přítomna alela VRQ.

8) Hmotnost plemeníka na nákupním trhu (na přiloženém snímku POP označeno jako 1) je méně důležitým údajem. Pokud kupujeme nové mladé berany (kteří ještě nepůsobili v plemenitbě), snažíme se nakoupit co nejmladší jedince. Jednak tím zkracujeme generační interval a jednak vybíráme jedince s dobrým raným růstem. Věkovým stropem pro nákup mladého berana by měl jeden rok jeho věku. Toto samozřejmě neplatí pro berany, kteří již v plemenitbě působili. Zde můžeme naopak s výhodou misto na berana samotného zaměřit svoji pozronost na to jaké je jeho potomstvo. 

9) Při nákupu plemeného berana je nedůležitá jeho příslušnost ke konkrétní genealogické linii. Místo toho je třeba se zaměřit na jeho konkrétní původ. Ikdyž mám doma dcery třeba po beranovi linie Rohan a hledám na ně nepříbuzného berana, neznamená to nutně, že na ně zase nemohu pustit berana linie Rohan. Klidně na ně může být nějaký beran linie Rohan méně příbuzný než jiný beran linie například Romi. S tímto omylem se setkávám velmi často.

10) Snažíme se nakupovat  z chovů s dobrou úrovní šlechtitelské práce. Poznáme to podle dobré chovatelské evidence (pořádek v ústřední evidneci, všechna zvířata mají ušní známky, chovatel si pečlivě eviduje zootechnické zákroky a onemocnění jednotlivých zvířat).  Dobrý šlechtící chovatel sbírá i nepovinné údaje jako jsou údaje o průběhu porodů, hmotnosti narozených jehňat, provádí ultrazvuková měření hřbetního svalu, hodnotí si zevnějšek zvířat,archivuje si fotografie plemeníků a plemenic...  Naproti tomu chovu, kde jsou zvířata bez ušních známek, je třeba se obloukem vyhnout.